Kronika akcí v roce 2011



Akce v roce 2010 Akce v roce 2009 Akce v roce 2008 Starší akce

Krajské kolo Indiánské stezky - 13. - 15.5.2011


Velikonoční prázdniny - 20. - 24.4.2011


Hubertka - 1. - 3.4.2011

Na apríla jsme vyrazili na víkendovku na Hubertce. Hned na nádraží nás čekalo nemilé překvapení - z vedoucích jel Jenom Petr, takže nebylo auto na zavazadla a batohy jsme si tak museli vézt s sebou vlakem a tím pádem i nést sami až na Hubertku. Cesta tak byla náročnější, kopec z Bílého potoka se zdál nekonečný, ale nakonec jsme úspěšně dorazili až na chatu, kde se k nám připojili i další oddíly - Radovánka, Zbojníci a Zálesáci. Po ubytování následovala večeře a poté nezbytné školení. Pak jsme si zahráli stolní hry, po kterých následovala večerka.

V sobotu ráno jsme vyrazili na výlet. Původně byla naplánována trasa k vodopádům Čerého potoka. Cestou jsme potkali bývalé koupaliště, kde byla spousta žab, takže jsme se tam trochu zdrželi a žáby si dokonale prohlédli. U vodopádů se cca polovina z nás rozhodla, že si výlet trochu prodloužíme a podíváme se nahoru na Hajní kostel, kde jsme chtěli odlovit jednu z kešek. Když jsme vylezli nahoru, tak se nám ještě nechtělo zpět, proto jsme se rozhodli vylézt ještě na Frýdlantské cimbuří. To jsme ale ještě netušili, co nás čeká. Prudký kopec bychom ještě očekávali, ale že cesta bude připomínat spíše potok, že budeme muset šplhat na spoustu kamenů a že se budeme proplétat téměř pralesem, to už jsme nečekali. Nakonec jsme to ale s vypětím všech sil zvládli a vyšplhali se až nahoru. A stálo to za to. Výhled z Cimbuří byl opravdu překrásný. Po krátkém odpočinku jsme se vydali zpět do údolí, kde jsme se přidali k ostatním, kteří zatím hráli hry na louce. Společně jsme se pak vrátili zpět na Hubertku, kde nás čekal pozdní oběd.

Po obědě jsme pak hráli stolní hry, kdo chtěl, tak hrál venku na schovávanou apod. Po večeři se pak naše odvážnější část rozhodla, že bychom mohli vyrazit ještě na jeden výlet, a to na noční výstup na nejvyšší horu české části Jizerských hor, tj. na Smrk. Cesta nahoru byla náročná. Místy jsme se museli vyhýbat malým jezírkům s vodou, místy jsme se bořili do sněhu a místy jsme se brodili bahnem. To vše jen za slabého svitu malé baterčičky a za svitu hvězd, kterých bylo vidět opravdu spousty. Asi po dvou hodinách jsme konečně dorazili na vrchol, kde jsme opět nejprve našli kešku a pak jsme vylezli na rozhlednu, ze které byl pěkný výhled na temné panorama Jizerských hor a na pár měst v podhůří. Když už jsme byli nahoře, tak se kluci ještě rozhodli využít poměrně silného českého signálu a zavolali jsme Dorce do Dobříše, abychom ji pozdravili a pozvali na Velikonoční víkendovku. Poté jsme absolvovali náročný sestup (místy spíše sjezd po bahně) po nebeském žebříku a pak už jen pár kilometrů po cestě zpět na Hubertku. Po příchodu jsme byli naprosto unavení, takže jsme se jen umyli, zalezli do spacáků a ihned usnuli.

V neděli ráno proběhlo jako vždy balení a úklid. Pak jsme se se všemi rozloučili a vyrazili na cestu domů

Sepsal Petřík