Cesta kolem světa, aneb z Čech, přes Evropu do Ameriky, na Nový Zéland a tudy dále přes Asii a Afriku zpátky domů za 14 dní

Den první - neděle

V neděli, 27.7. jsme přijeli do tábora. Zařadili nás do družinek a my se ubytovali. Později jsme hráli první hru. Začali jsme se seznamovat přes inzeráty, které jsme si sami sestavili. Potm jsme si dali oběd – guláš a odešli na polední klid. Po poledňáku jsme odešli do lesa a soutěžili v družinkách. Měli jsme najít schované kousky mapy a zase ji složit dohromady. Po náročné hře jsme si dali svačinu – sušenku Vlnky a šli hrát do jídelny další hru. Opět jsme se rozdělili do družinek a z inzerátů poznávali kdo to je(na lístečkách nebylo napsané jméno, ale přezdívka nebo značka). Po hře jsme si šli na chvilku odpočinout a připravit se na večeři. K večeři byly šunkofleky. Po véče vedoucí svolal nástup a každé družince rozdalpár zasloužených netopýrů. Po večeři se děly mnohé věci. Někdo nedělal nic, někdo hrál ping-pong, ale nejvíc lidí hrálo fotbal. Když fotbal skončil bylo už pozdě a tak všichni provedli hygienu a okolo desáté hodiny všichni zalezli do stanů a spali.

Sepsala družinka GALŮ – domovská země Francie

Den druhý - pondělí

Včera jsme jako obvykle vstali v 7:30 a šli na rozcvičku, po rozcvičce na nás čekalo čištění zubů a následovala snídaně.Jako první dopolední hru jsme museli použít běhací a vědomostní schopnosti,po této hře jsme měli chvilinku klid.Když jsme si odpočinuli byla už připravená hra č.2 a ta byla Ligretto.Hra spočívala v tom ,že jsme každá družinka obdržela karty s čísly a čísla se skládala podle barvy na sebe od 1 do 10.Po únavném dopoledním programu nás volali na velmi chutný obídek.Když už byla naše bříška plná, šli jsme si oddáchnout.Asi hodinku.Poté jsme po táboře a jeho okolí hledali různé dílky komiksu Garfield ,další část této hry patřila především výtvarníkům a milovníkům češtiny .Někteří ani nestihli dodělat svůj komiks,protože jsme si vyzkoušeli tvořit modely podle vlastní fantasie, ale i podle vylosování.Po večeři nás čekala módní přehlídka našich modelů.

Sepsala družinka APAČŮ – domovská země USA

Cesta kolem světa - první dva dny :

Den třetí - úterý

Ráno, hned po budíčku a po nástupu byla ranní rozcvička =o). Jakmile všechny oddíly přiběhly zpátky do tábora, následovala hygiena a snídaně. K snídani si děti pochutnaly na toustech se sýrem a se salámem, po kterých se na tácech jen zaprášilo! =o) Po snídani si děti uklízely svůj bordel ze stanů a pak následovala hra. Denní téma byl SLEPIČÍ ÚLET. První hru jsme si zaběhali jako celá skupinka s klackem přivázaným provázkem kolem pasu. Běhali jsme takovou opičí dráhu! Nejdřív po nás Pepa házel poslepu tlusté ponožky, potom jsme musely prolézt leaserové pole, pak jsme běželi po cihlách, ze kterých jsme nesměli zpadnout, dál ke vzteklýmu psovi, to jsme vylezli na lavičku a potom jsme si konečně mohli odstřihnout ten klacek! A pak už jsme jen doběhli do cíle. Vyčerpaní jsme šli na oběd a hned po obědě jsme se vypravili na KOUPALIŠTĚ!!! =o) Chvíli jsme šli, chvíli jeli vlakem a pak zase šly… Na koupališti bylo hodně lidí a studená voda, ale zato nádherné počasí… Hráli jsme hry a zbytek času jsme ztrávili ve frontě na občerstvení. Když jsme se něco po 6 hodině vraceli, dostali jsme osobní volno až do večera, za což byli všichni móc rádi … =o) =o) … K večeři jsme měli fazole s rýží…

Po véče jsme měli zase volno a pak večerku. Všichni zmizeli ve stanech a vyčerpaní usli jako miminka, jediný kdo se neměl byla hlídka.

Sepsala družinka AZTÉKŮ – domovská země Mexiko

Den čtvrtý - středa

Čtvrtý den na táboře začal jako vždy budíčkem, hygienou a snídaní. Po snídani jsme si uklidili ve stanech a připravili se na první hru. Jako první hra byla výroba mexického klobouku. Každá družinka se s tím poprala jak uměla, ale pletení klobouků bylo náročné. Pletla se z papíru. Někteří tento náročný úkol dokončovali o poledním klidu. A k obědu jsme měli těstoviny a guláš. Po poledním klidu jsme běhali štafetu s překážkami. Po první hře jak jinak následuje druhá hra. Byla to jaksi honěná mezi vedoucíma a dětma. Hra se jmenovala korida. Hra spočívala v tom, že vedoucí byly býci a chytali nás. Po druhé odpolední hře jsme se připravili na večeři – brambory a kuře. Po večeři následovala poslední hra a to televizní soutěž Riskuj! Po družinách jsme se rozdělili na dvě velký skupiny. Jedna byla u ohniště a druhá v jídelně. My si vybírali témata a David nám říkal otázky a my odpovídali. Po hře jsme se začali připravovat na večerku. Vyčistili si zuby a hopla do postele.

Sepsala družinka AMAZOŇANŮ – domovská země Brazílie

Den pátý - čtvrtek

Znovu se probouzíme do krásného slunečného počasí, vždyť jsme v Brazílii. Vstáváme stejně jako každý den v 7:30. A ani rozcvička nás dnes nemine. K snídani už na nás čekají chleby s česnekovou pomazánkou.

Dopoledne je na programu „Boj mezi modorodci“. Modorodci jsou záporná verze domorodců žijící v hlubokých lesích Jižní Ameriky. Hrajeme na hřišti a každý z nás má na noze uvázaný nafouknutý balónek, který představuje jeho život. Každá družinka má svůj kýbl, do kterého je třeba nanosit co nejvíce míčků, které leží na hromadě uprostřed. Aby to vše nebylo tak jednoduché, míčky si můžeme krást i navzájem z našich kýblů. První kolo končí pro většinu z nás málem dřív, než stačilo začít. Balónky praskají jeden za druhým a s nimi mizí v nenávratnu i naše životy. Abychom si tuhle hru mohli všichni alespoň zkusit, čeká nás ještě druhé kolo s méně nafouknutými balónky. Životy nám déle vydrží a tak už nic nebrání tomu, aby se strhl nelítostný boj o každý míček. Ve volném čase hrajeme hry – fotbal, pinčes, přehazovanou; no a nebo jen tak odpočíváme.

K obědu už nám Žužu s Pécou a Davidem připravili rybí polévku a feipádu s chlebem. Dost lidí prská, že rybí polévku nejedí. Ale my, kteří jsme jí ochutnali víme, že byla vynikající. MŇAM:-P

Po poledním klidu trošku rozhýbáme naše mozkové závity při hře „Botanický expert“, kdy poznáváme stromy, keře, byliny. Každý se s tím popereme jak nejlépe umíme, i když už všichni myslíme na další hru „Ztracený poklad“.

Netrpělivě očekávaný „Ztracený poklad“ přichází na řadu po odpolední svačině. Posilnění rohlíkem s lučinou a rajčetem se vydáváme po stopách princezny, kterou unesl neznámý domorodý kmen. Putujeme od vzkazu ke vzkazu, sledujeme stopy a postupně se dovídáme, co se vlastně stalo. My kteří se vydáme bezhlavě zaútočit na domorodý kmen jsme pobiti a hra tím pro nás končí. Ti, co se rozhodují získat nejdřív zbraně, drahokamy či počkat do tmy, princeznu osvobozují.

Před večeří zbývá ještě dost času na vyzývání, neboť krupicová kaše se pořád ne a ne vařit, ale i ten kotel se nakonec umoudří a my se dlouho očekávané krupicové kaše od naší Lídušky dočkáme. Jinak by to snad ani nešlo, vždyť bez Lídiny krupicové kaše by tábor ani nebyl naším táborem.

Po večeři už nezbývá čas na plánovanou hru „Cantare, cantare“ a tak si uděláme taneční večer pod vedením Lukáše a dalších instruktorů.

No a teď už honem nabrat síly na další den. Dobrou noc a hezké sny :-)

Sepsala Adélka

Cesta kolem světa - třetí až pátý den :

Den šestý - pátek

Dnes je pátek, krásný den, slunce kouká do oken.
Somálci zas brzy vstali, svačinky nám udělali.
Na chlebíček řízek dáme, do sáčku jej přichystáme,
sušenku a jablíčko, co je dobré na líčko.
Vtom se ozval budíček, zaštěkal nám Tomíček.
Naše malá drobotina, z postýlek se vyhrabala,
na rozcvičku pospíchala.
Po rozcvičce čistit zoubky, zakousnout se do pochoutky. Rohlíček a játrovka, mňam to byla tutovka.
A pak zazněl rychlý povel, pro batůžky honem, honem.
Do batůžku svačinku a už jenom chvilinku,
vytvoříme skupinku.
Hupky, dupky, cestou k vlaku, těšíme se do Frýdlantu.
V zámku byla krásná paní, možná jménem Julie,
Byla s námi od svítání, je z Evropské Unie.
Po výkladu hradní paní, odcházíme bránou hlavní.
Jdem utratit penízky, bez ohledu na řízky.
Mlsná už nás zase honí a tak opět jako v loni,
splácnem pátý přes devátý a Iži se z toho zvrátí.
Už jsou čtyři, hola, hola, vláček na nás z dáli volá.
A pak jenom kousek pěšky, těšíme se na halušky.
Po večeři hudba, tanec, zábava a legrace,
Potom zazní „Už je konec“ a pak dlouhé ovace.
Nohy, vlasy, zuby omýt, ale né zas až tak moc,
Somálci nám potom přejí, krásnou sladkou dobrou noc

Sepsali Somálci – Lída, Iži, David, Lenka, Tomík, Tom, Žužu a Péca

Den sedmý - sobota

Nový Zéland

S velkým zklamáním jsme se probudili, jelikož byl budíček. Odbyli jsme si rozcvičku a začali jsme uklízet stany. Poté byla snídaně a samozřejmě první hra. Hra se jmenovala "Co do lesa nepatří". Nejprve se určila dráha, což byla lesní cesta. Tou jsme prošli a museli jsme si všímat věcí, co do lesa nepatří. Pak byla svačina a pak další hra. Cílem hry bylo polít všechny 3 majáky vodou a to vše se zavázanýma očima.

Protože začalo pršet, tak se nemohl uskutečnit naplánovný program, tak jsme luštili rébusy a poté hráli hru, ve které jsme poznávali úryvky písniček

Po večeři a večerním nástupu jsme hráli nebodoané hry pro zábavu. Po večerce jsme šli spát.

Sepsala družinka SAMURAJŮ – domovská země Japonsko

Cesta kolem světa - šestý až sedmý den :

Den osmý - neděle

Protože neděle je výjimečný den, vstávali jsme o hodinu déle, tedy až v 8:30. Ani rozcvička nebyla klasická, ale všichni účastníci zájezdu se shromáždili na náměstíčku a společně si zacvičili hoki-koki. Ke svátečnímu dni patří sváteční jídlo, a tak nám kuchyň připravila vánočku a kakao. Protože jsme na cestě už osmý den, bylo potřeba poslat pozdrav domů, a tak děti musely po táboře najít 42 pohledů. Zapamatovat si je, a pak vypsat vše, co si zapamatovaly. Druhá hra s pohledy byla štafetová, postupně děti běhaly na místa a nosily pohledy, které vyvolávali vedoucí na verandě. S hodnocením nejlepšího oběda letošního tábora jsme měli kuřecí závitek plněný uzeným sýrem, salámem a slaninou s rýží. Po poledním klidu začala celoodpolední hra s názvem Kolotoč. Bylo to klasické kolečko táborových dovedností-luk, prak, vzduchovka atd. Děti tato soutěž bavila a vyzkoušeli si v ní mnohokrát svoji šikovnost v jistých disciplínách. Po večeři, ke které byly oblíbené smaženky ozdobené zeleninou, se role obrátily. Pro tento večer byli v rolích soutěžících vedoucí a instruktoři a družinky si vsázeli na jednotlivé soutěžní disciplíny a na výkony jednotlivých soutěžících. Více než o netopýří penízky, šlo o pobavení a úsměvy na tvářích, které zůstaly i po přípravě na večerku a následném uložení do stanů. Usínali jsme s očekáváním, co nás čeká další den J .

Sepsala Majka Šibravová

Den devátý - pondělí

S vyhlídkou na den strávený v Rusku jsme v 7:30 vylezli ze spacáků a šli přivítat nový den rozcvičkou. Každý oddíl běžel na jiné místo a po několika odcvičených cvicích se vrátil ypět do tábora vyčistit si zuby a posnídat teplý čaj a rohlík se sýrovou pomazánkou. První dopolední hra nesla název „Ropovod“. Cílem této hry bylo postavit co nejdelší ropovod, ve kterém bude proudit ropa představovaná skleněnou kuličkou. Některé družinky si jako svůj stavební materiál zvolily, jiné trávu, záleželo čistě na jejich úvaze. Po svačině, ke které byl perník, každá družinka „otevřela kohouty“ a vypustila ropu do svých ropovodů. Kvůli nepříznivému počasí se bohužel musela zrušit druhá dopolední hra.

K obědu jsme dostali pravý ruský boršč a bramboráky s uzeným a zelím jako hlavní chod. Polední klid nám také propršel, ale sluníčko si na nás vzpomnělo hned na začátku odpoledního programu, a tak jsme se mohli pustit do odpolední soutěže nazvané mufloni. Spočívala ve štafetovém běhu, při kterém museli členové skupinek najít a orazítkovat muflony a vlky, znázorněné papíry rozmístěnými po lese. Hra bylo vydařená, družinky si fandily a všichni měli ze hry dobrý pocit. K Rusku patří i „ruská ruleta“ . Nemusíte se však strachovat. Všichni táborníci jsou v pořádku, protože náboje představovala víčka od PET-lahví, kterými se cvrnkáním snažili vycvrnknout víčka soupeřů ze stolu. Do večeře dostaly děti volno, hrály stolní hry v jídelně nebo skládaly origami.

Po večeři jsme přejeli hranice a dostali se tak do Číny, kde jsme mohli shlédnout zapálení olympijského ohně v podobě táboráku. Opékáním buřtů a zpíváním jsme příjemně strávili zakončili další den našeho pobytu na táboře.

Sepsala Majka Šibravová

Den desátý - úterý

Jako každý ráno jsme začali rozcvičkou. Všichni "nadšeně" vylezli ze stanu ze stanů v 7:30 (O prázdninách :-( ).

Zajeli jsme si do Číny, kde jsme se zúčastnili olympijských her ve třech různých disciplínách. První byla vybíjená, druhá přehazovaná a třetí byl pinčes. Všichni hráli se všema a každý měl rozpis, kde, kdy a s kým bude hrát (tak to bylo celý den)K obědu jsme měli jako správní čínani Čínu.

Do olympiády se večer zapojili i vedoucí a instruktoři (hrálo se o lízátka). Nejdřív jsme hráli přehazku (děti se rozdělili do dvu skupin - malých a velkých). Protože vyhráli vedoucí a instruktoři, tak dali dtem šanci ještě ve fotbale...

Sepsala družinka FARAONŮ – domovská země Egypt

Cesta kolem světa - osmý až desátý den :

Den jedenáctý - středa

Jako každé ráno jsme začali rozcvičkou. Po rozcvičce jsme měli snídani. Pak následoval úklid stanů a nástup.

Jako dopolední program jsme dělali z přírodního materiálu nádoby na vodu. Jak jsme dodělali nádobu, tak jsme s ní běhali k rybníku pro vodu. Potom jsme měli oběd.

Po obědě jsme si dpočinuli a hráli jsme hru jménem "7 divů světa". Potom byl nástup a potom jsme měli diskotéku jménem pískotéka

Sepsala družinka Římanů – domovská země Itálie

Den dvanáctý - čtvrtek

Dvanáctý den na táboře jsme jako vždy zahájili budíčkem, rozcvičkou, hygienou a snídaní. Po snídani jsme se odebrali do stanů a snažili se poklidit binec (ve stanech). Než to mnozí stihli vyvolal se poplach. Sopka Etna se uvedla do činnosti a naší vesnici hrozí zatopení lávou. Všude nastal zmatek. Každý byl nervózní a balil vše potřebné. Poté se všichni rozutekli směrem k Polním domkům. Tam nám instruktoři zkontrolovali zabalené věci a my se vrátili do tábora. Po této hře následovala další. Jmenovala se "Turisti".

Po táboře se začali toulat lidé z různých míst světa a my jsme jim měli vyhovět. Za každý splněný úkol nám rozdávali korálky. Po druhé hře jsme měli chvíli klidu a po klidu jsme se šli naobědvat. Po obědě následoval polední klid.

Po poledňáku jsme se vrhli na 3. hru dne a to na "Evoluci". Hra spočíbala v tom, že jsme se měli dostat třeba ze čmeláka na člověka. Po této fyzicky náročné hře jsme si šli odpočinout. Po odpočinku jsme se s chutí pustili do večeře.

Po večeři jjsme měli hrát další hru "Kaku-kaku", ale hru nám pokazily vosy. Jeden ze soutěžících jim šlápnul do hnízda a ony se na některé z nás vrhly. Poštípaní se nechali ošetřit a zalezli do stanů. Pokažená hra se nahradila jinou. Měli jsme vyluštit šifru a řídit se podle ní. Když hra skončila, bylo už tak pozdě, že jsme si šli jen vyčistit zuby a šli spát.

Sepsala družinka VLÁMŮ – domovská země Belgie

Den třináctý - pátek

V pátek jsme se probudili v Belgii. Po nezbytné rozcvičce, hygieně, snídani a úklidu stanů jsme si vyzkoušeli úřednickou práci v Bruselu. Každá družinka dostala zprávu, kterou musela co nejrychleji napsat na obří klávesnici. Klávesnice byla pouze jedna. Aby tedy ostatní nemohli opisovat, tak ti co zrovna nesoutěžili, byli v jídelně, kde si mohli zahrát různé stolní hry, vyrobit náramek z korálků nebo vytvořit zvířátko z papíru.

Po hře bylo vyhlášeno aktuální pořadí celé celotáborovky, tak aby družinky veděli, jak přesně na tom jsou. Do oběda pak byl čas na poslední vyzývání a tím i na jednu z posledních možností, jak ovlivnit konečné pořadí. Kdo se zrovna neúčastnil vyzývání, tak mohl pokračovat ve hraní her, korálcích a skládačkách.

Po obědě začala závěrečná, dvojnásobně bodovaná hra - "Hledání pokladů". V okolí tábora byla poschovávána spousta krabiček s poklady. Kde tyto krabičky jsou bylo nakresleno na velké mapě. Úkolem družinek bylo jednotlivé krabičky najít, zapsat svůj nález do knihy, která v každé krabičce byla a krabičku opět vrátit na původní místo. Pokud družinka našla krabičku jako první, tak ve většině z nich byla připravena drobná sladkost pro každého člena družinky. Vyhrál ten, kdo v určeném časovém limitu stihl objevit nejvíce pokladů (zapsat se do nejvíce krabiček)

Pak už následovala jen ryhclé spočítání výsledků, napsání a zalaminování diplomů, tak aby po večeři mohlo proběhnout slavnostní vyhlášení výsledků celé naší "Cesty kolem světa, aneb z Čech, přes Evropu do Ameriky, na Nový Zéland a tudy dále přes Asii a Afriku zpátky domů za 14 dní". Vítězným národem a nejúspěšnějšími cestovateli se stali... tramtarará... APAČI ze Spojených států amerických. Všichni cestovatelé dostali jako památku na naše společné putování diplom a plyšovou opičku.

Poté si družinky spravedlivě rozdělily mezi své členy netopýry vydělané za celou dobu tábora. Za tyto netopýry si pak každý mohl nakoupit dle libosti v našem obchůdku. V nabídce byly drobné hračky a spousta sladkostí, takže každý si vybral co se mu líbilo a na co měl chuť. Netopýrů bylo hodně, jejich utrácení probíhalo až do tmy, proto pak následovalo už jen čištění zubů a poté poslední večerka letošního tábora

Sepsal Petřík :-)

Cesta kolem světa - desátý až třináctý den :

Den čtrnáctý - sobota

A jsme zpátky doma v Čechách. Po budíčku a po snídani nás čekalo už jen balení kufrů a úklid stanů i celého tábora. Na nástupu se rozdaly poslední ztráty a nálezy a každý dostal DVDčko s fotkami. Pak už nezbývalo nic jiného než se rozloučit s tábořištěm a pomalu se vydat přes hráz k autobusu, který nás dovezl zpět do Jablonce. Na Horním náměstí na nás čekali rodiče i další příbuzní. Po příjezdu nastal tradiční mumraj a zmatek, tedy vítání se s rodiči, loučení se s kamarády, hledání svých zavazadel atd. Pak už se všichni začali rozcházet směrem ke svým domovům, náměstí se postupně vyprázdnilo, až jsem tam zůstal prakticky sám s pocitem, že další tábor je za námi ACH JO :-( , ale zároveň s radostnou myšlenkou, že do dalšího tábora už nezbývá ani celý rok HURÁ :-)

Na závěr bych chtěl jetště jednou poděkovat všem účastníkům naší Cesty kolem světa, aneb z Čech, přes Evropu do Ameriky, na Nový Zéland a tudy dále přes Asii a Afriku zpátky domů za 14 dní za perfektních a báječných čtrnáct dní. Byli jste super! A doufám, že s většinou z Vás se budu vídat od září na kroužku nebo víkendovkách!

Sepsal Petřík :-)

Nahoru